|
|
Rozumová reflexe víry v teologii
Koch, Rudolf ; Salvet, Ondřej (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá teologickou reflexí nauky o poznání křesťanské víry. Pravé poznání je možné pouze s porozuměním filosofického rozumu, se kterým je víra ve vzájemném vztahu. Rozumové myšlení má svůj původ v řecko-římské moudrosti doby antiky. Cílem práce je popis teologických nauk, které se zabývají hledáním pravdy od doby starověké filosofie. Sapienciální knihy Starého zákona popisují v podobě rozlišování jednotu mezi poznáním víry a rozumovým poznání pravdy člověka. Plnost pravdy byla v dokonalosti zjevená v radostné zvěsti o Ježíši a je přístupná pouze ve světle víry. Hlavními prameny víry jsou svědectví rané doby křesťanství a vznik formulace vyznání víry. Encyklika Fides et ratio, která je primárním zdrojem této práce, spojuje filosofii s teologií. Studium filosofie je podstatnou součástí teologie a společně se podporují při hledání pravdy. Dnešní teologická reflexe zdůrazňuje důležité aspekty v otázkách o poznání podstaty člověka a smyslu života. Tato pravda je dostupná pouze při hledání Boha, které je vrcholem každé teologické reflexe. Klíčová slova Slovo, Ježíš, rozum, víra, pravda, filosofie, encyklika
|
|
|
Aristotelova etika z pozice anglosaského myšlení
Kubica, František ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje etické filozofii antického myslitele Aristotela a vývoji této filozofie v pozdějších obdobích. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se autor věnuje nejdřív Aristotelově etice, následně popíše, jak se tato etika proměnovala v epikureismu, stoicismu a v křesťanství - v dílech Augustina Aurelia a Tomáše Akvinského. Ve třetí části práce pojedná o úpadku aristotelské etiky a nástupu etiky I. Kanta. Konečně v poslední části se práce věnuje oživení aristotelské etiky v díle A. MacIntyra. Práce je psaná z pozice anglosaského myšlení. Tomu odpovídá struktura práce a výběr literatury.
|
|
|
Moral obligation as sociological fact and theoretical problem: a debate between Bergson and Kant
Palmea, King Reinier ; Ottmann, François (vedoucí práce) ; Serban, Claudia (oponent)
Diese Arbeit untersucht den Unterschied zwischen Bergsons und Kants Begriff der Verpflichtung angesichts von Bergsons Kritik an Kant in seinem Buch Les Deux Sources de la Morale et Religion (Die zwei Quellen der Moral und Religion). Aus welcher Perspektive stammt diese Kritik und Lektüre von Kant? Mein These ist, dass sie in ihren unterschiedlichen Ansätzen zur Moral liegt. Einerseits betrachtet Bergson die moralische Verpflichtung als eine soziologische und anthropologische Tatsache. Er wendet in seiner Moraltheorie einen existenziellen Ansatz an, weil das anthropologische Faktum, mit dem er sich beschäftigt, das man provisorisch als das Phänomen der Barbarei des ersten Weltkieges umschreiben kann, den Rahmen für seine Typologie der geschlossenen und offenen Moral, und seine Kritik der Deontologie bildet. Andererseits betrachtet Kant die Moral als ein theoretisches Problem, das aus einem Begriff abgeleitet wird. Ihre unterschiedliche Ansätze untermauert (1) den Unterschied in ihrer Auffassung von Freiheit in Bezug auf Moral und (2) ihre Auffassung von Mystik als möglicher Grundlage von Moral. Schlüsswörter: Verpflichtung, Vernunft, Druck, Aspiration, Moral, Freiheit, Autonomie, moralische Kreativität, Mystik
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
Malý starodávný svět Antonia Fogazzara
Jarošková, Karolína ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dílo Malý starodávný svět Antonia Fogazzara. Tento román byl vydán v roce 1895 v Miláně. Příběh se odehrává na pozadí italského sjednocení a pojednává o milostném příběhu mladé dvojice Luisy a Franka, jejichž lásce není přáno. Charaktery Luisy a Franka jsou naprosto rozdílné a na tomto základě vzniká pře, drama a morální ponaučení. Záměrem autora je vypátrat a znázornit opravdový cíl lidského bytí. Celý děj spočívá v boji, nejdřív skrytém, potom zjevném, mezi dvěma opačnými charaktery, které spojila láska, a které rozdílné ideály uvádějí do konfliktu a rozdělují.Dílo je zasazeno do evropského kulturně-myšlenkového kontextu. Představila jsem hlavní umělecké směry tohoto období zvaného "fin-de-ciécle" a zaměřila jsem se na italské prostředí, popsala jsem historické souvislosti, hlavní literární směry a jejich nejvýznamnější představitele.Popsala jsem tento dekadentní román po formální stránce,vyložila jsem děj a analyzovala jsem hlavní témata tohoto románu.V závěru jsem shrnula své poznatky, ke kterým jsem dospěla ve své analýze a zhodnotila jsem přínos tohoto románu pro italskou společnost Fogazzarovy doby.
|
|
|
Jazyk moderní apologie u C. S. Lewise
Šmejdová, Barbora ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent) ; Štěch, František (oponent)
ThLic. Bc. Barbora Šmejdová Název práce: Jazyk moderní apologie u C. S. Lewise Anotace Disertační práce se zabývá otázkou, jaký by měl být jazyk apologetiky v současném světě, aby bylo možné komunikovat obsah křesťanské víry nevěřícím. K otázce přistupuje skrze dílo C. S. Lewise. Po úvodu a biografické části následuje rozbor Lewisových gnozeologických východisek. Snažíme se zde uchopit Lewisovu teorii poznání a ukazujeme, jak autor dokáže pozitivně reflektovat dnešní důraz na subjektivitu, aniž by upadl do relativismu. Další kapitola se zaměřuje na Lewisovu teorii jazyka. Problematika mýtu a metafory je pro něj klíčová. Spolu s Lewisem docházíme k závěru, že povaha lidské řeči je zásadně metaforická, ale i přes tuto omezenost máme možnost dotknout se pravdy. Cesta k pravdě však není jednoduchá. Aby byl autor schopen ve svém díle čtenáře přiblížit pravdě, musí sám v pravdě žít. Proto se v navazující kapitole věnujeme otázce imaginace a ukazujeme, že autentická křesťanská imaginace je nedílnou součástí každého dobré apologetického textu. Poslední kapitola se věnuje jednotlivým žánrům apologetiky a na základě Lewisovy zkušenosti ukazuje jejich přínosy a omezení. Klíčová slova C. S. Lewis; jazyk apologetiky; imaginace; rozum; mýtus; pravda
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
|
|
The abyss of the imagination: reason, limit and freedom in Kant's and Schelling's aesthetics
Rodriguez, Juan José ; Carlson, Sacha (vedoucí práce) ; Vrabec, Martin (oponent)
Résumé Dans ce mémoire nous nous proposons d'étudier l'identification de l'imagination productrice à la raison au sein de l'idéalisme esthétique de Schelling, identification qui nous conduit à proposer, dans ce qui suit, une lecture philosophique « inversée » de la faculté de juger esthétique de la Critique de la faculté de juger (1790) kantienne, basée sur la métaphysique moniste-immanente du Système de l'identité de Schelling (1801-1804). Cette approche de la troisième Critique de Kant caractérise l'originalité de ce mémoire, puisque la lecture traditionnelle du rapport de la Critique de la faculté de juger avec l'idéalisme allemand a soulignée, de Hegel à Lukács ou Hartmann, la centralité de la partie téléologique de l'ouvrage de 1790. Les auteurs de l'idéalisme et du romantisme allemands voyaient principalement dans le jugement téléologique un facteur d'unité entre les domaines théorique et pratique. Ce point de l'argumentation kantienne peut être vu comme un lien entre Spinoza et Hegel en ce qui concerne les concepts d'organisme, de totalité et d'action réciproque, que Hegel met surtout en jeu dans sa conception de système. Dans ce mémoire, nous parcourrons un chemin plus sinueux et hétérodoxe, c'est-à-dire moins exploré, qui se concentre sur le potentiel objectif du phénomène esthétique, ainsi que sur...
|
host ::
RSS.